Jako aspirující sci-fi autor jsem se ucházel o Cenu Karla Čapka. Cena se od roku 1982 se uděluje na setkání příznivců fantastiky Parcon. Hlavní cenou je soška Mloka. Protože je to nejprestižnější meta mezi sci-fi cenami, konkurence je značná a získání Mloka příslušně obtížné. Po sametové revoluci se ukázalo, že komunisté opravdu lhali. Omezená nabídka tiskovin nebyla způsobena nedostatkem papíru. Začala vycházet Ikarie a desítky jiných časopisů, pro psavce vznikl prostor. Protože jsem přes Ivana Adamoviče (společný karatistický oddíl) znal Evu Hauserovou, přihlásil jsem se do jejího literárního workshopu časopisu Ikarie. Dřív, než jsem se stačil uvést si Eva přečetla povídku zaslanou do CKČ 1991 Pozdrav pro symbionty a publikovala ji s malými úpravami v Ikarii 02/1992. Po odchodu Evy Hauserové z Ikarie vedla workshop krátce Carola Bidermannová, a pak se ho chopil Jarda Jiran. Pod jeho vedením jsem v Ikarii publikoval povídky Právo silnějšího (10/1992) a Kroužkování deltounů (03/1996). Workshop byla zajímavá zkušenost pro začínající autory. Naučili jsme se skousnout nelítostnou kritiku a přijmout myšlenku, že ani po létech spisování se nemusíme dočkat publikace.