Cilem prezentovaneho výzkumne setřeni bylo analyzovat nazory respondentů na pracovni podminky, psycho-socialni a zdravotni aspekty prace v kancelařich typu open space. Pro sběr dat byla využita metoda dotazniku, respondenty byli zaměstnanci pracujici ve velkoprostorových kancelařich splňujicich podminky definici open space office. V odpovědich respondenti uvedli zejmena omezenou možnost odpocinku a relaxace, nespokojenost se světelnými podminkami pracovistě. V oblasti akustických podminek bylo nespokojeno 68,1 % respondentů a v oblasti mikroklimatu 69,1 % respondentů. Identifikace zaměstnanců s pracovistěm typu open space byla velmi individualni, prace v kancelařich typu open space vyhovuje ci spise vyhovuje 38,3 % respondentů, nevyhovuje ci spise nevyhovuje 56,4 % respondentů.
Doporucený postup posuzovani profesionality astmatu vychazi z dlouholetých zkusenosti klinik pracovniho lekřastvi, ktere se diagnostikou zabývaji. Konzukltacnim materialem byly postupy kanadske a britske hrudni spolecnosti. Soucasna pravidla pro posuzovani profesionality astmatu jsou přizpůsobena vyvijejicim se znalostem o patofyziologii a přicinach tohoto onemocněni.
Ockovani je efektivni metodou prevence přenosných onemocněni. S kontrolou platnosti pravidelneho ockovani a provaděnim ockovani na žadost klienta se setkavaji jak lekaři zavodni preventivni pece při posuzovani zdravotni způsobilosti k praci, tak lekaři odděleni nemoci z povolani při posuzovani suspektnich chorob z povolani vyvolaných biologickými ciniteli. Prace seznamuje s aktualni situaci v problematice ockovani v Ceske republice. Ke změnam dochazi jak v platne legislativě, tak zavaděnim nových vakcin do praxe, zejmena při nadstandardnim ockovani.
Poskozeni zdravi vznikla v souvislosti s praci s pocitacem jsou poměrně casta. Předevsim postiženi pohyboveho aparatu působi významne bolestive obtiže. Je podan přehled nejcastějsich možnosti poskozeni pohyboveho aparatu, jejich klinicke projevy, zasady lecby a možnosti jejich prevence.
Cilem prace je stanovit význam kožni termometrie v diagnostice sekundarniho Raynaudova syndromu z vibraci. Autor porovnava kožni teploty pacientů s Raynaudovým syndromem. Pacienti byli rozděleni na skupiny 1, 2 a 3, od od nejlehci po nejtěžsi stupeň onemocněni, a kontrolni skupinu, a to nativně a v 0. a 20. minutě po chladovem testu. Ke statistickým výpoctům a srovnanim byla použita hodnota medianu kožnich teplot z osmi měřených prstů.
