The research study concerns the lives and careers of teachers in the late stages of their careers. The aim of the study is to describe the teacher’s careers, identify the major changes that occurred throughout and in their careers, and investigate how they perceive these changes. The research is based on unstructured and semi-structured interviews conducted with six practicing teachers ages fifty and older with at least twenty years of teaching experience. The research sample included teachers who teach different subjects at both lower secondary and secondary schools in the Czech Republic. It shows that the teachers often perceive changes that occurred throughout their careers negatively. However, in spite of their dissatisfaction in many areas, they are mostly very motivated and perceive their self-efficacy positively.

V přispěvku je představen metodologický postup CPV videostudie anglickeho jazyka, kterou realizuje Centrum pedagogickeho výzkumu PdF MU. CPV videostudie anglickeho jazyka navazuje na CPV videostudii fyziky a CPV videostudii zeměpisu a probiha soucasně s CPV videostudii tělesne výchovy. V průběhu skolniho roku 2006/07 byly standardizovaným postupem pořizeny videozaznamy 79 vyucovacich hodin v předmětu anglický jazyk v 7. a 8. rocnicich zakladnich skol. Přispěvek rovněž představuje vybrane analýzy, jež budou provedeny v průběhu let 2008 až 2010 (casove zastoupeni organizacnich forem výuky, fazi výuky, použivani didaktických prostředků a medii ve výuce, prace s realiemi, přiležitosti k osvojovani jazykových dovednosti a strategii uceni).

Abstract The empirical study deals with the topic of teaching intercultural communicative competence (ICC) in Czech lower-secondary German classes. The aim of the study is to investigate the quantity and quality of the opportunities to develop ICC, the proportion of activities aimed at developing the cognitive, affective, and behavioural component of ICC, the proportion of activities focused on Big-C Culture and small-c culture and culture-general and culture-specific topics. The introductory part and the following part of the study introduce its theoretical background, and terminology is then followed by the methodological part describing the sample (28 German lessons of 7 teachers videotaped in the 8th and 9th grades of Czech lower-secondary classes at seven schools in Jihomoravský region within the IRSE Video Study of German1 project), the way of processing the data (recording, transcription, coding), the research questions and a system of categories (a system for assessing teaching ICC), that was used for analyses of the videotaped lessons. The findings show that emphasis is put on the cognitive component of ICC, while the other components (behavioural and affective) stay at the background. These results are consistent with the results of the IRSE Video Study of English project (Zerzová, 2012), which has the potential of initiating discussion for both English and German language teaching methodologies.

The article presents the initial stage of research conducted at the Department of English Language and Literature at the Faculty of Education, Masaryk University in Brno. The aim of the research is to examine the departmental students’ intercultural competence (IC) at the beginning of their studies (autumn 2011), compare it with their level of IC at the end of their studies (autumn 2016) and investigate the influences that played a role in their IC development. In this paper, only the initial stage of the research is presented, i.e. examining the students’ IC at the beginning of the studies. The Intercultural Development Inventory®, version 3, was used for the purposes of the research. Since this instrument is not currently being used for academic or corporate purposes in the Czech (or Slovak) Republic, a secondary aim of the article is to introduce it to the wider academic community. The results indicate that students tend to overestimate their level of IC, and find themselves in ethnocentric stages of intercultural development at the beginning of their university studies.

The paper deals with the use of English as a lingua franca. It concentrates on the environment of international meetings where English is used as a lingua franca. The aim of the research conducted through a survey of members of a NATO working group is to find out how native and non-native speakers feel about English used as a lingua franca during international meetings and how these two groups of speakers see each other in multinational interaction from the point of view of linguistics. The sections dealing with non-native speakers concentrate on the level of knowledge of English and on how native speakers cope with the English used during the meetings. The sections dealing with the views of English native speakers should establish the approach they take towards mistakes made by non-native speakers, whether native speakers should adjust the way they speak at international meetings and how they generally view the fact that their mother tongue is used all around the world.

Kniha je věnovana problematice výuky realii a rozvijeni interkulturni komunikacni kompetence (IKK) v ramci výuky anglickeho jazyka (AJ) na 2. stupni ZS a představuje prvni pokus o uchopeni teto složite problematiky v kontextu pedagogickeho výzkumu v Ceske republice. Jeji jadro tvoři rozpracovani teoreticko-metodologických východisek pro zkoumani výuky realii a IKK ve výuce ciziho jazyka a navrženi výzkumných nastrojů pro jeji analýzu. Tyto nastroje jsou nasledně použity ve dvou výzkumných setřenich. Prvni z nich představuje výzkum realizovaneho kurikula v ramci CPV videostudie anglickeho jazyka v oblasti výuky realii a IKK ve výuce AJ v 7. a 8. rocnicich na 2. stupni ZS ve třech krajich (Jihomoravský, Olomoucký a Zlinský). Druhe výzkumne setřeni se zabýva ucitelovým pojetim kultury a cilů výuky realii a IKK.

Empirická studie je věnována problematice rozvíjení interkulturní komunikační kompetence (IKK) a její integraci s rozvíjením řečových dovedností ve výuce anglického jazyka (AJ) na 2. stupni ZŠ. V rámci hledání odpovědi na otázku, jakým způsobem a za jakých podmínek rozvíjení IKK ve výuce AJ probíhá, je cílem této studie nahlédnout do toho, v integraci s jakými řečovými dovednostmi je IKK rozvíjena a jaké je jejich zastoupení. Po úvodní části a vymezení teoretických východisek následuje část metodologická (kapitola 3) představující zkoumaný soubor (79 vyučovacích hodin AJ v 7. a 8. ročnících natočených u 25 učitelů na 2. stupni ZŠ ve třech krajích v rámci IVŠV videostudie anglického jazyka), způsob zpracování dat (způsob natáčení, transkripce, kódování), výzkumné otázky a kategoriální systémy (kategoriální systém IKK a kategoriální systém Řečové dovednosti), jež byly pro analýzu videozáznamů použity. Výsledky výzkumu naznačují, že mezi zastoupením řečových dovedností ve výuce a rozvíjením IKK existuje vztah, jenž se ve vzorku natočených hodin projevil vyšším zastoupením receptivních řečových dovedností a omezeným zastoupením produktivních řečových dovedností, vedoucím k rozvíjení IKK, jež se omezilo pouze na kognitivní úroveň, bez zastoupení zbývajících složek (konativní/behaviorální, afektivní).

Cilem kapitoly je představeni vybraných výukových metod vhodných k rozvijeni interkulturniho povědomi žaků a jejich interkulturni komunikacni kompetence a zakladnich východisek pro planovani teto výuky.

The conference traditionally hosts the largest encounter of professional English teachers, methodologists and publishers in the field of ELT at all levels of education, including the following plenary speakers: Peter Grundy, Anne O'Keeffe, David Spencer, Barbara Seidlhofer, Sheilagh Deller, Michael Hall a Shaun Wilden.

Publikace představuje přehledovou studii věnovanou tematu expertnosti v ucitelstvi a procesu jejiho utvařeni. V uvodu knihy jsou představeny obecne teorie expertnosti a různa pojeti uplatňovana v různých oborech lidske cinnosti. Dale jsou představeny modely ucitele a jeho profesniho uceni a pojeti expertnosti a expertniho výkonu v ucitelstvi, ktera na těchto modelech stavi, a to s akcentem na ucitelstvi cizich jazyků. Zavěr knihy je věnovan determinantam rozvoje expertnosti u ucitelů cizich jazyků.

Přispěvek se věnoval problematice výuky realii a rozvijeni interkulturni komunikacni kompetence (IKK) v ramci výuky anglickeho jazyka (AJ) na 2. stupni ZS, a to konkretně ucitelovu pojeti kultury a cilů výuky realii a IKK. Výzkumneho setřeni se v akademických letech 2008/2009 a 2009/2010 ucastnilo 50 ucitelů. Cilem jeho prvni casti bylo zjistit, jakým způsobem ucitele definuji pojem kultura. V tomto připadě byla provedena kvalitativni obsahova analýza volných výpovědi ucitelů a induktivně vznikle kategorie daly vznik modelu ucitelova pojeti kultury. Druha cast setřeni se zabývala cily výuky realii a IKK, ktere si ucitele kladou. Zkouman byl poměr cilů zaměřených na rozvijeni kognitivni, afektivni a behavioralni složky IKK, cilů zaměřených na Big-C culture a small-c culture a cilů zaměřených na obecna a specificka kulturni temata. V tomto připadě byla provedena kvantitativni obsahova analýza za použiti kategorialniho systemu Realie a IKK. Ve formulacich ucitelů převažovaly cile v rovině znalosti (61%), orientace na specificke kulturni obsahy (70%) a small-c culture (73%).

V kontextu proměn soucasne ceske skoly a jejiho kurikula se sice pozvolna, avsak přece jen zacina věnovat pozornost otazkam kvality. Kvalita vzdělavani je jednim ze zakladnich cilů ve strategických dokumentech o vzdělavani v zahranici i u nas. Autoři monografie rozpracovali teoreticko-metodologicka východiska pro monitoring a evaluaci kvality kurikula a výuky v kontextu skolniho vzdělavani v Ceske republice a vytvořili, resp. adaptovali přislusne diagnosticke nastroje. Mezi řesenými tematy jsou nonverbalni prvky v ucebnicich, přiležitosti k uceni, mezipředmětova temata ci strukturace vzdělavacicho obsahu v kurikularnich dokumentech.