Miniinvazivní pankreatické resekce ve světle důkazů - state of the art

Trend miniinvazivity pronika i do technicky nejnarocnějsich oblasti chirurgie, HPB chirurgii nevyjimaje. Rychlejsi rekonvalescence a eliminace ranných infekci v důsledku miniinvazivniho přistupu přinaseji kromě lepsi kvality života i možnost casnějsiho zahajeni adjuvantni lecby. Podminkou je ale důkaz non-inferiority kratkodobých i onkologických výsledků vůci otevřenemu výkonu. U miniinvazivni distalni pankreatektomie existuji důkazy umožňujici oznacit ji za metodu volby pro benigni a low-grade maligni nadory. U karcinomu pankreatu se dlouhodobe výsledky zatim jevi jako ekvivalentni, ceka se ale na ověřeni v probihajicich randomizovaných kontrolovaných studiich (RCT). Enukleace přistupných lezi je rovněž vhodným výkonem pro miniinvazivni provedeni. Naopak u pankreatoduodenektomie důkazy zatim nesvědci pro jasný benefit miniinvazivniho přistupu. Dokonce stale existuji obavy o bezpecnost, ani formalnim treninkem se nedaři eliminovat důsledky dlouhe „learning curve“ pro perioperacni výsledky. Perspektivnějsi cestou než laparoskopie se pro pankreatoduodenektomii jevi roboticke provedeni.