Helping Hands at Home je projekt zaměřený na spolupráci mezi rodiči a učiteli v oblasti domácích povinností dětí, který má pro žáky mnoho výhod. Jakmile se děti zapojí do práce v domácnosti, naučí se zodpovědnosti, rozvíjejí empatii, time management a posilují morální vývoj. S pomocí učitelů rodiče snadno překonají potíže s přidělováním domácích povinností dětem. Prostřednictvím aktivit projektu bychom rádi provedli empirický výzkum pozitivních účinků domácích prací na úspěch žáků v sociálním i akademickém životě. Hlavním cílem projektu je připravit počáteční výzkum, který bude základem pro hlavní výzkum disertační práce s názvem Vzdělávání učitelů a trojice rodič-učitel-dítě. Práce byla podpořena projektem Život dětí a spolupráce učitelů a rodičů č. IGA_PdF_2024_021.
Tento výzkum replikuje experimentální design Balenoviće a Prorokoviće (2025) na stejném lexikálním datovém souboru a zkoumá, zda model GPT-5 poskytuje přesnější, kontextově vhodnější a jazykově diferencovanější lexikografický výstup, pokud jde o významy a použití anglických přejatých slov v chorvatštině. Cílem je dále zjistit, jak se definice, kontextové příklady a rozdělení významů modelu GPT-5 kvalitativně a kvantitativně liší od těch, které produkuje model GPT-4o. Navzdory zlepšením výsledky ukazují, že model GPT-5 nadále vykazuje systematické slabiny v kontextu L2, zejména u málo frekventovaných přejatých slov. Ačkoli ne výlučně, stejně jako v GPT-4o, méně doložené položky vyvolávají vyšší míru nadměrné generalizace z L1 do L2, což vede k neověřeným nebo sémanticky nepravděpodobným použitím prezentovaným s vysokou mírou jistoty. Studie dospěla k závěru, že ačkoli GPT-5 představuje významný pokrok v lexikografické oblasti, jeho výkonnost zůstává při interpretaci přejatých slov v L2 nejednotná. Jinými slovy, stále se zdá, že existuje potřeba kritického lidského dohledu a vzdělávacího významu gramotnosti v oblasti AI. Nesprávná interpretace návrhu a záměru modelu ze strany modelu znamená, že rozpoznání a oprava takových chyb vyžaduje nejen povědomí uživatele, ale také jazykovou kompetenci.
České předškolní vzdělávání je definováno především principy a základy zakotvenými v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který vychází z dlouhodobě stabilních teorií vývoje a učení dětí. Tyto teoretické základy se v posledních letech výrazně nezměnily, ale změny v praxi jsou patrné v souvislosti s novými společenskými požadavky – digitalizací, inkluzí a integrací cizinců a dvouletých dětí do mateřských škol. Tento článek představuje výsledky průzkumu mezi studenty programu Předškolní vzdělávání, který se zaměřuje na to, zda jsou odhodláni po absolvování studia nastoupit do profese a v jakých oblastech pociťují potřebu dalšího vzdělávání. Výsledky ukazují, že většina studentů plánuje nastoupit do profese, ale zdůrazňuje potřebu dalšího profesního rozvoje, zejména v oblastech komunikace, řešení problémového chování dětí, tvorby školních vzdělávacích programů a hry na klavír. Stabilita teoretického rámce založeného na RVP PV je studenty vnímána ambivalentně – jako podpora a jistota, ale také jako nedostatek inovací. Zjištění mohou být podnětem k inovacím v univerzitní přípravě budoucích učitelů mateřských škol a k plánování jejich dalšího profesního rozvoje.
Maria Montessori byla italská lékařka a pedagožka, která vyvinula inovativní výukovou metodu známou jako Montessori metoda. Její zájem o vzdělávání začal, když pracovala s dětmi se zdravotním postižením. Vyvinula výukové metody přizpůsobené individuálním potřebám žáků, zaměřené na jejich přirozenou zvědavost a schopnost samostatného učení. Montessori metoda klade důraz na samostatnost, svobodu volby, zážitkové učení a učení vlastním tempem. Dítě je aktivním účastníkem procesu učení, kde je podporováno sebeobjevování, samostatnost, zodpovědnost a holistický přístup se zaměřuje na emocionální, sociální a fyzický vývoj dítěte. Montessori pedagogika má pozitivní ohlasy od ředitelů a učitelů, kteří s touto metodou pracovali a pracují. Názory rodičů jsou však rozmanitější.
Tato biografická výzkumná analýza zkoumá, jak současné publikace pro děti a mladé dospělé zobrazují Marii Skłodowskou-Curie jako vědeckou osobnost formovanou historickým kontextem, rodinnou výchovou a vzděláním, a jak tyto obrazy přispívají k formování vědecké identity studentů, jejich osobnímu rozvoji a postojům k rovnosti pohlaví v oborech STEM. Studie analyzuje korpus moderních biografií zaměřených na mládež s cílem identifikovat dominantní narativní rámce, tematické důrazy a adaptační strategie používané k překladu Curieho života a úspěchů pro různé úrovně vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována zobrazení vytrvalosti, intelektuální autonomie, etického závazku vůči vědě a překonávání genderových bariér. Prostřednictvím kvalitativní textové a diskurzivní analýzy výzkum zkoumá, jak je biografie Skłodowské-Curieové přetvářena tak, aby odpovídala současným pedagogickým cílům, včetně motivace k vědeckému bádání, odolnosti v učení a kritické reflexe sociální nerovnosti. Výsledky naznačují, že biografie mladých lidí nepřenášejí pouze historické znalosti, ale aktivně vytvářejí vzory, které formují vnímání žáků o tom, kdo se může podílet na vědě a za jakých podmínek. Tím, že Curieovou představují současně jako produkt své doby i jako iniciátorku změn, tyto příběhy podporují historické povědomí a zároveň propagují inkluzivní hodnoty ve vzdělávání v oblasti STEM. Studie zdůrazňuje didaktický potenciál biografií. Výsledky naznačují, že biografie mladých lidí nejen předávají historické znalosti, ale aktivně vytvářejí vzory, které formují vnímání studentů o tom, kdo se může podílet na vědě a za jakých podmínek. Tím, že Curie je současně představována jako produkt své doby i jako iniciátorka změn, tyto příběhy podporují historické povědomí a zároveň propagují inkluzivní hodnoty ve vzdělávání v oborech STEM. Studie zdůrazňuje didaktický potenciál biografických příběhů jako nástrojů pro rozvíjení vědecké zvědavosti, osobního rozvoje a genderově citlivého přístupu u mladých čtenářů.
